Instalace systému

kořenový svazek na ramdisku - slouží k instalaci
otázka “Co vlastně mkswap(8) na disk zapisuje?”:
- množina bloků (stránky)
- nazačátku signatura swapovací
  - nové uuid při vytvoření swapovací oblasti, označuje se pomocí uuid a né disku
- zapisuje bitmapu vadných úseků
brání se interaktivity (rpm) vs zeptá se uživatele (dpkg)
po restartu se bootuje z naistalovaného disku

Rotační magnetické disky

disk = kruhové stopy,
rozdělení na výseče = sektor
latence:
- změna pozice hlavy = na jinou stopu
Zónový zápis
- vnější stopy jsou rychlejší = mají více magnetických zrn -> začátek disku je rychlejší - sektor 0 je vnější (dvd a cd to mají naopak sektor 0 uprostřed)
Mechanická živostnost
klepnutí = poničení ložisek, naklonění ntb, …

vlastnosti, co na úrovni UNIXu není vidět: atomické operace (celý původní sektor nebo celý nový)
při přepsání: smazání
erase-block: např 64kB
částečný přepis: nahraje blok do paměti, vymaže blok, změní v paměti, zapíše
řadič + firmware: šetří zápisy na disk
- moderní přemapovávájí si tabulku -> jedou sekvečně pořád dokola
potřebujeme speciální fs? Ano (něktéré jsou svým chování lepší pro ssd)
trim - oznámí se disku, které soubory nejsou potřeba, normálně by musel vše zastavit - linux: fstrim

NVMe disk (eXecute In Place - nemusíme nahrávat do paměti)
Non-volatile RAM
SMR disk
- šindelový zápis, rozdělené po 10 stopách (mezi nimi mezery),
- hlavičky nakloněné - první část ostrý signál, ale širší rušivý signál, přepisuje okolní zóny
- když se probudí a zapisuje 10/20 zón vedle sebe -> není schopen nic jiného dělat např. 1 min

otázka: “Jaká je náročnost zápisu na RAID-1?”
- skoro stejná
- data jdou po sběrnici N-krát, ale operační systém s tím nemá žádnou větší starost

N+1 disků má stejnou kapacitu jako N disků
poslední disk paritní (V RAID-4 vždy poslední disk vs v RAID-5 vždy 1 jiný)
čtení
- u 16 disků, zápis 1 sektoru -> načtení 14 disků, 1 zápis + parita
- 2 čtení a 2 zápisy - čtení parity, jakoby odečíst nový zápis, a přepsat
otázka “Jaký má vliv valikost bloku (stripu) RAID-5 na jeho výkonnost?”
- malý stripe = musím šahat na víc disků
- velký stripe = lepší paralelní využití
- při velkých zápisových operací mohu vypočítat paritu rovnou

RAID write hole - atomický zápis jednoho sektoru, není garantovaný zápis + parita atomicky
- diskový řadič s vlastní cache
- linux: write-intent-bitmap - drží které zápisy má zkontrolovat
- Jestli existuje na RAID-1, RAID-5, RAID-6?
  - Určitě vadí nad RAID-5 - viz vysvětlení
  - RAID-1 (RAID-10)
    - při spadnutí máme pouze poškozená data, která zapisujeme
    - pokud máme journal fs / transakční databázi, máme změny zaznamenané -> nevadí konzistenci dat
      - buď načteme (ne)zapsané
Cache, scheduling u řadiče (nevýhoda: určuje si, kdy bude, co zapisovat)
Disaster recovery
- v linuxu: můžeme přeskládat k jinému pc a rozpozná
- v hw: prorietárně zaznačeno, co kam patří - nejde rozpoznat, za 2 roky nejde řadič koupit
Doporučení: v linuxu použijte SW RAID (md)