- spotřebitel uspokojuje potřeby pomocí nakupováním/spotřebou statků
- maximalizace užitku (= preference)
- ovlivněn rozpočtovým omezením, tzn. cenami statků a důchodem (= kapesné, příjem, kterým jsme schopni disponovat).
- Celkový užitek (TU) představuje pocit uspokojení plynoucí ze spotřeby všech jednotek statku.
- Platí, že s rostoucím množstvím spotřebovaných statků TU roste (nedojde k přesycení)
- Mezní užitek (MU) představuje pocit uspokojení plynoucí z poslední (dodatečné) spotřebované jednotky statku.
- O kolik se zvýší celkový užitek, kdy zvýšíme spotřebou o jednotku?
- MU = ΔTU
- Platí, že s rostoucím spotřebovaným množstvím statku MU klesá. (= od první jednotky klesá potřeba)
- Celkový užitek roste, dokud nedojde k nasycení.
- MU klesá, s každou další spotřebovanou jednotkou statku je užitek z ní plynoucí menší a menší - zákon klesajícího mezního užitku
- Výše MU je ovlivněna intenzitou spotřeby a vzácností (dostupností) statku.
- kardinalismus = užitek je považován za přímo měřitelný
- ordinalismus = užitek nelze změřit, ale celkové užitky lze srovnávat - zda daná kombinace statků nese vyšší/nižší/stejný užitek než jakákoli jiná
- Spotřebitel je v ronvováze, pokud nemůže za daných podmínek (ceny a důchod) zvolit lepší kombinaci statků, tzn. takovou, která by mu přinesla vyšší užitek.
- Uvažujeme-li spotřebu pouze jednoho statku, potom: MU = P
- U více statků: $\frac{MU_A}{P_A} = \frac{MU_B}{P_B} = … = \frac{MU_N}{P_N}$
- POkud neplatí rovnost relativních mezních užitků, nutí spotřebitele ke změně (příště zvolí jinou kombinaci statků).
- Statek A se zlevnil / Statek B se zdražil.
- Pokud: $\frac{MU_{A(n)}}{P_A} > \frac{MU_{B(m)}}{P_B}$
- Potom: $\frac{MA_{A(n+1)}}{P_A} = \frac{MU_{B(m-1)}}{P_B}$
- Pouze pokud mezi statky je substituční stav
- Změna poptávaného množství představuje
- substituční statek
- zlevnění jeho -> klesne poptávka našeho statku
- zdražení -> zvýšení poptávky našeho statku
- komplementární statky (přímo spjaté “párek v rohlíku s kečupem”)
- změna důchodu
- Uvažujeme-li změnu ceny daného statku, potom vede ke změně poptávaného množství.
- Posun po křivce je důsledkem důchodového efektu.
- Odráží se v reálném důchodu.
- Za stejný důchod si po zvýšení ceny, můžeme koupit menší množství statku a naopak při snížení ceny statku, lze nakoupit větší množství.
- ekonomické očekávání
- změna preferencí, vkusu
- Změna ceny statku se na poptávkách po různých statcích projevuje různě intenzivně.
- Hovoříme o pružnosti/elasticitě reakce.
- Cenová elasticita poptávky vyjadřuje, jak citlivě reaguje poptávané množství statku na změnu ceny. O kolik procent se změní při změně ceny o jedno procento?
- Vliv na trh a hlavně firmy.
- Pro firmy jsou důležité poznatky ohledně vztahu elasticity poptávky a celkového přijmu TR = P x Q.
Při potřebě zvětšení státního rozpočtu dojde ke zvýšení spotřební daně = mají neelastickou poptávku = dojde k vyššímu zisku z daní.
- str. 22
- čas
- blízkost / dostupnost substitutu