Efektivnost trhu a tržní selhání

• typické zkouškové učivo (věděli, že existuje + k čemu to vede)

Fungování tržního mechanismu

• Trhy v dokonalé konkurenci vykazují tendenci k efektivnosti, která pozitivně odráží v naplňování funkcí hospodářského mechanismu:
  • usměrňování zdrojů vzhledem k potřebám
  • nucení výrobců k efektivnímu chování (minimalizaci nákladů)

1. Efektivnost trhu

• Efektivnost trhu má dvě složky: výrobní a alokační efektivnost (musí být splněny obě).
• Výrobní efektivnost vyjadřuje, že firmy vyrábí nejnižšími jednotkovými náklady (min AC) - vyrábí nejefektivněji efektivně
• Alokační efektivnost vyjadřuje, že na trh je dodáváno největší množství, které může být opakovaně vyráběno a realizováno.
• Je-li trh efektivní, potom platí: výroba poskytuje spotřebitelům nejvyšší možnou kombinaci statků při daných zdrojích a technologií.

Alokační efektivnost

Přebytek spotřebitele

• Tržní rovnováha je spojena s tím, že spotřebitelé nakupují statek při nižší cenně, než kterou byli ochotni za menší množství maximálně zaplatit (vyjadřuje poptávka).
• Stejně tak výrobci byli ochotní menší množství statku nabídnout při nižší ceně (vyjadřuje nabídka).

Situace na DK trhu

• Na DK trhu je dosahováno výrobní a alokační efektivnosti.
• Výrobní: výrobci v dlouhodobé rovnováze vyrábí s nejnižšími jednotkovými náklady (min AC) - vyrábí efektivně
• Alokační: na tr je dodáno největší množství, které může opakovaně vyráběno a realizováno (S = D). Zároveň platí, že jednotlivé firmy dodávají při dané ceně množství odpovídající průsečíku AR a MC (P = MC). Trh alokačně efektivní, protože firmy na něm jsou alokačně efektivní.
• Toto platí pro všechny trhy. V ekonomice tedy nemůže být vyráběno více ani lepší kombinace statků (z hlediska užitku spotřebitelů).
• Mimořádný ekonomický zisk = kladný zisk

Neefektivnost NDK trhů

• To, co nacházíme u monopolu, platí u všech NDK struktur.
• Tržně významné firmy nejsou alokačně efektivní (nevyrábí při AR = d = MC). Proto ani trh nemůže být alokačně neefektivní.
• Stejně tak situace na trhu (i dílčí poptávky po produkci dané firmy) firmy nevede do situace výrobní efektivnosti. pokud firmy minimalizují jednotlivé náklady, potom jde o situaci čistou náhodou.
• Trhy tedy nejsou efektivní, a to ani ve výrobně, ani alokačně.

Neefektivnost reálných trhů

• Fungování současných trhů nevede k efektivní situaci nejen s ohledem na existenci nedokonale konkurenčních struktur.
• Jisté “poruchy” vykazují i v souvislosti s dalšími jevy, které souhrnně označujeme jako tržní selhání.
• Existence tržních selhání vede k úvahám o nutnosti zabezpečit realizaci některých statků jinak, než tržně (veřejné statky) a také k úvahám o roli státu - možnosti státních zásahů do ekonomiky.

2. Tržní selhání

• Pod tržním selháním si představujeme překážky, které brání efektivnímu fungování trhu.
• Rozlišujeme čtyři základní situace, kdy trh selhává (respektive v posledním případě jde o to trh nahradit jiným mechanismem).
• Tržní selhání jsou:
  • nedokonalá konkurence
  • externality
  • asymetrické

Nedokonalá konkurence

• Přestože přeměna trhů z DK struktur na NDK struktury vede ke ztrátě schopnosti dosahovat efektivnosti trhy, stále umožňuje dosahovat rovnováhy.
• Krom toho v absolutním srovnání neplatí, že by NDK firmy vyráběly dráž, než DK firmy (velké firmy dosahují úspor z rozsahu). Nicméně.

Neefektivnost monopolu, rsp. NDK struktur

• Při ceně P_M, která odpovídá Q_M (dáno bodem vyrovnání), by firma mohla vyrábět více.
• Při ceně P_{AE}, která odpovídá AR=MC je na trhu

Externality

• Činnost (výroba nebo spotřeba) jednoho subjektu ovlivňuje náklady nebo užitek jiného subjektu, aniž byu se mezi nimi existoval vztah výrobce-spotřebitel, tzn. aniž by za přínosy bylo placeno a náklady byly kompenzovány.
• Rozlišujeme:
  • pozitivní (zvyšují užitek/snižují náklady třetího subjektu) (my vlastníme včely + soused má louku)
  • negativní externality (snižují užitek/přináší náklady třetímu subjektu) (lovíme ryby - někdo otráví řeku)
• Tržní nabídka a poptávka potom nezastupují veškeré (mezní) užitky, respektive veškeré (mezní) náklady.
• Vedou tedy k tomu, že je vyráběno menší množství statku (s pozitivní externalitou), než by odpovídalo společenskému MU, a naopak více statku (s negativní externalitou), než odpovídá společenským MC.
• Jejich existenci lze kompenzovat.
• Způsoby ,,řešení“ externalit:
  • internalizace nákladů
  • přesné vymezení a důsledná vymahatelnost vlastnických práv
  • zavedení daní (u negativních) nebo dotací (u pozitivních externalit)

Asymetrické informace

• Informační asymetrie vyjadřuje, že některý/é subjekty trhu mají více/lepší informace než ostatní.
• Představují zásadní odlišnost od předpoklady DK trhu (všichni mají stejný přístup k informacím = dokonalé informace).
• Asymetrické informace se projevují v situacích označovaných jako:
  • nepříznivý výběr (kvalitnější zboží je vytěsněno z trhu)
  • morální hazard ( lépe informovaný subjekt zvyšuje svůj užitek/zisk na úkor druhého, hůře informovaného, subjektu)

Veřejné statky

• Vzhledem k tomu, že za spotřebu veřejných statků se neplatí - nemají cenu, není možné konstruovat poptávku. Nelze tedy určit rovnováze (optimální) množství statku, které by mělo být realizováno.
• Rozhodnutí o množství veřejného statku, které bude realizováno, tak nemůže vycházet z trhu.
• Charakteristika veřejného statku:
  • nevyloučitelnost ze spotřeby (i pokud subjekt deklaruje, že za užití statku nebude platit, není možné jej vyloučit ze spotřeby) (obrana země/státu)
  • nerivalitní spotřeba (spotřeba jinými subjekty nezmenšuje dostupné množství statku)