- Práce = pracovní síla je neoddělitelná od člověka. Je to jediný VF, který lze pouze pro/najmout (půdu a kapitál lze i prodat/koupit).
- Většina domácností získává hlavní část disponibilního důchodu právě z výrobního faktoru práce. Má tudíž nezastupitelný význam vzhledem k rozdělování.
- O specifických trhů VF oproti tru statků jsme pojednali na minulé přednášce.
- Specifika pracovního trhu (PT) plynou za zvláštností faktoru práce.
- Vedle výše uvedeného platí, že:
- práce je značně heterogenní (kvalifikace, zručnost, dovednosti, zkušenosti, vzdělání aj.)
- práci nelze skladovat (musí ýt využívána v reálném čase)
- !!Důležité na test!!
- Práci poptávají firmy a nabízí domácnosti. Cenou práce je MZDA (
W a jednotková cena mzdy w).
- Poptávkou po práci (krátkodobou poptávku firmy po VF) jsme zavedli na minulé přednášce. Je určena příjmem z mezního produktu práce a cenou, za niž ji firma bude najímat. Svou roli sehrává též množství ostatních VF a technické možnosti (jak je lze kombinovat).
- Práci nabízí domácnosti, pro které vynakládání práce představuje oběť. Na druhou stranu získávají důchod umožňující spotřebu.
- MRP je příjem plynoucí z dodatečné jednotky práce (z najmutí dalšího zaměstnance).
- Domácnost rozděluje svůj čas (24 h) mezi volný čas (jídlem, transportem, spánkem) a čas věnovaný práci.
- Nabídka práce je rostoucí (se zpětným zakřivením).
- Až do úrovně mzdové sazby $w_a$ s rostoucí $w$ nabízené množství práce roste. Od této úrovně potom klesá.
- Tvar individuální nabídky práce je ovlivněn substitučním (při větší mzdové sazbě se nám zdražuje volný čas) a důchodovým efektem (při rostoucí mzdové sazbě chceme spotřebovávat dostupné statky - např. volný čas).
- Nominální mzda - suma prostředků získaná ze vynaložení práce.
- Domácnosti se však rozhodují ohledně spotřeby volného času a času věnovanému práci podle reálné mzdy.
- Reálná mzda - co si lze za mzdu koupit (koupěschopnost mzdy).
- Ve smlouvě máme uvedenu nominální mzdu, ale vnímáme, ji v kontextu cen statků, které nakupujeme.
- Součtem individuálních nabídek práce získáme tržní nabídku práce.
- Tato nabídka není zpětně zakřivená, pouze od určité mzdové sazby nabízené množství práce neroste.
- Dílčí trh práce představuje většinou trh určité profese - kvalifikace.
- Při rovnovážné mzdě všichni, kdo chtějí pracovat, mohou najít zaměstnání.
- Je vyrovnáno nabízené a poptávané množství práce.
- Práce je prostředkem k získání statků nutných k uspokojování potřeb.
- Nabídka práce je ovlivněna mimoekonomickými faktory (sociálními a demografickými).
- Naopak poptávka po práci je určována zejména ekonomickými faktory.
- Na trh práce má vliv řada institucí (odbory, vláda) - způsobuje rigiditu (strnulost) mezd - zejména směrem dolů.
-Mzdová sazba má tendenci růst.
Jde os
- Trh půdy je specifický zejména tím, že ve vyspělých ekonomikách je téměř veškerá racionálně použitelná půda využívána. Nabídka se tudíž stává vertikální. Růst poptávky po půdě vede zejména k růstu ceny půdy (renty).